Ta velryba s vykloubeným kotníkem jsem já?
Ocean Devils - Vendula Strachotová
Když ke mně od brněnského lužáneckého bazénu doputovala informace, že se jednu dubnovou neděli pro držitele freedivingových licencí všeho druhu podává místo oběda zdokonalovací ‚DYN kemp‘, nebo-li sešlost za účelem zdokonalení plavání s ploutvemi pod vodou na co nejdelší vzdálenost, váhala jsem jen chvíli. Možná rozhodlo i to, že se s instrukrtorem kurzu Petrem Valou už dlouho potkávám na bazénu, kde se my všichni ‚amatéři‘ (ve smyslu výkonů a přístupu) snažíme něco pochytit a odkoukat od ‚Mistrů‘. Začalo to nesmělým pokukováním, kdy byl pro mě ‚Valouš‘ tím ‚no name‘ velkým borcem, co krájel vodu, jako by se v ní narodil a k tomu občas driloval jakousi útlou dívenku u rantlu bazénu. A pokračovalo postupným poznáváním, co a jak. Uvědomila jsem si, co hloupostí dělám jen proto, že nevím. Dnes je ta útlá dívka – Vendula Strachotová – mistryní republiky a Petr Vala tím, kdo rozproudil trochu stojaté vody brněnského freedivingového života.
Mám fríčkové licence (tři), za sebou potřebnou kurzovou teorii, zanoření na českých lomech i v rakouském Attersee a zhruba tříletou praxi ve stylu samouk, nebo-li sám se trénuju, sám se nořím. Mám chuť trénovat a bavím se tím. Ale znáte to. Na kurzu vám to ten Instruktor s velkých „I“ - chlapák, co dává běžně pod šedesát hloubky a délky bazénu točí rychleji než vojáci stříhali metr - promítne na plátno (v lepším případě) i vysvětlí. A vy to vstřebáváte a vstřebáte, všechny ty plicní kapacity, uši s bubínky a kovadlinkou i třmínky, tu chemii těla, nakopávání bránice i techniky noření. Pak si to zkusíte v bazénu, myslíte si, že tomu rozumíte a ejhle - spousta otázek se vám v hlavě narodí až ve chvíli, kdy se s tím poprvé a podruhé a po-x-té perete sami, třeba zrovna na bazénu. Jako by s narůstajícím kyslíkovým deficitem přibývaly i velké otazníky. Sakra, jak to ten Hanz dělá, že se s tou vodou vůbec nepere? Proč Petr po vynoření dělá ten svůj vydechovací rituál takhle a Románo úplně jinak? Proč se Roman nadechuje před zanořením jinak než ostatní? A proč já vlastně drtím ty šířky nebo délky? A je lepší zkracovat mezery mezi zanořením nebo zrychlovat a zvyšovat intenzitu? Hlavně už se mě na to neptejte, protože já to, bohužel, mnohdy sama nevím. A to, že nevím, mně vždycky lezlo šíleně na nervy.
Nepočítám-li exhibování pár jedinců, kteří po absolvování základních kurzů nakoupí drahou výbavu, pochlubí se vztahem k zajímavé komunitě a za měsíc už je nevidíte, schází se na bazénu v Lužánkách poměrně stálá sestava frrediverů a těch, kteří by se dobrými freedivery rádi stali. Motivace je samozřejmě různá – někdo chce závodit, někdo padat do hlubin, někdo se vznášet v menších hloubkách a jen tak si užívat návštěvu v podmořském světě.
Já se počítám k těm, kteří si chtějí jen pročistit hlavu, bavit se a relaxovat a odpoutat se od zemské tíže. Neočekávaným bonusem ale pro mě bylo i to, že mi jako dříve ‚klasické potápce s přístroji‘ po poměrně krátké době fríčkových námluv výrazně klesla spotřeba kyslíku, přibyl neuvěřitelný klid a krásný pocit, že mám i v případě neočekávaného zádrhelu spoustu času s tím něco dělat. Jako bývalého aktivního sportovce mě k tomu ale baví někam posouvat svoje výkony, své hranice. Poctivě na bazénu zdolávám někdy šířky, někdy délky, občas začnu svůj den v posteli osmistupňovou ‚carbon dioxide toleranční tabulkou‘ tříminutových zádrží dechu a někdy zadržuju dech i v běžném životě, ale to spíš z pudu sebezáchovy, aby ze mě nevypadlo při střetu s lidskou blbostí něco žalovatelného. Na bazénu koukám okolo, snažím se s menším či větším úspěchem porozumět tomu, o co se snaží ti lepší, proč dělají zrovna tohle a tímto způsobem. A právě snaha dělat to, co mě baví, líp a s potřebnou dávkou znalostí, mě vedla k tomu, že jsem šla poprvé od pionýrských dob zase jednou ‚kempovat‘.
Péťa s Vendulkou a 7 statečných jsme se sešli předpisově vyhladovělí a bez životadárné dávky kofeinu (prý zvyšuje tepovku, ale pro mě je to pohonná hmota) před nedělním polednem na Lužánkách. Doma jsme nechali husu se zelím, nesmrtelné otázky Václava Moravce i iluze, že přece jen o tom něco víme. První zjištění bylo, že ač všichni jakoby vzděláni, nejen že moc nevíme, ale už jsme si stihli vyrobit i pár nepříjemných zlozvyků. Smířili jsme se s nezbytností strečinku, oživili jsme techniky dechových cvičení i vyvážení a hurá na bazén. Komenský by zaplesal, protože následující škola hrou byla víc než poučná. Vendulka „kamerovala“, Petr se nestačil divit a posléze ani korigovat naše osobité a nadmíru originální styly. Takže znovu a znovu zanořit, soustředit se na uvolnění, techniku kopu, koordinaci, zaklesnutí rukou a….už neslyším, jsem pod vodou! Zdokonalovali jsme se za pochodu i v energeticky úsporných stylech zanořování a musím říct, že když jsme lezli z vody, ani se nám nechtělo. Tedy alespoň mně ne, protože já vždycky začnu jet na ‚volnoběh‘ tak po třiceti minutách noření, kdy to začne být tak trochu jako ve stavu bez tíže. Délky se prodlužují, dech se moc nekrátí a já si užívám to krásný tichý plynutí, které mi dává zapomenout na všelijaké strasti, hloupého šéfa, nadváhu i toho hajzlíka na úřadě, co mě včera tak podusil.
Vrcholným číslem ale bylo procitnutí nad pořízeným videem. “Ježiš, ta velryba s vykloubeným pravým kotníkem jsem já? A ten cyklista – co kope a stojí na místě je kdo?“. Políčko po políčku vracíme ty usvědčující obrázky zpět a znovu rozebíráme chyby, o kterých jsme dosud neměli ani ponětí. Najednou vidím ten rozdíl, jak to někomu jelo a někdo stál na místě, hlava zlomená v záklonu, ramena v křeči, nohy po obrně…. Ale pak přichází malé pohlazení po mé zraněné freediverské duši - obrázky z posledního zanoření po hodinovém Petrově opravování a upozorňování na chyby. Všichni jsou najednou výrazně přirozenější, uvolněnější, já už to přes počáteční jemný odpor v pohodě dávám s rukama dopředu a né podél těla a ono to najednou jde a ani to tak nebolí. Najednou do tý vody patřím zase o kousek víc než dřív….A kdyby pro nic jiného, tak pro ten pocit volnosti a plynutí za to ta nedělní změna programu a chvíle s freedivingem stály…..
,
Věra Benešová
Když je někdo hovadem v životě, je hovadem i na silnici
Uvědomění si své viny i následků, lítost nad způsobenou smrtí, sebelítost, popírání viny i bezbřehá arogance a přiznané lhaní před soudem – to vše nabídl dokumentární film Víta Klusáka „ 13 minut“ odvysílaný na ČT1 ...
Věra Benešová
Trochu profesionality, pane Rejmane ...
Možná si fandové i občasní diváci biatlonu všimli, že čím dál tím víc přibývají pod články z tohoto krásného sportu diskuze na téma Jiří Rejman a jeho komentování. Možná by si to už zasloužilo vyjádření sportovní redakce ČT
Věra Benešová
A je to tady – modrá zóna s vyhrazeným parkováním
... aneb jak se jako symbol nabubřelosti městské mašinérie obce Brna zrodila mrtvola. Do 11.listopadu letošního roku byla část ulice Palackého v Králově Poli vcelku běžně vypadajícím místem nedaleko centra Brna.
Věra Benešová
Pokrok ve jménu civilizace
Jsou chvíle, kdy je třeba se vyrovnat i se zdánlivě jednoduchými problémy a situacemi ... jako třeba s "pokrokem" ...
Věra Benešová
Následky následné péče
Nedej Bůh, jak říkáme prostořece my, ateisté, aby vás život ve stavu dočasné či trvalé bezmocnosti zavál do výdobytku české zdravotní mašinérie jménem následná péče či LDN (léčebna dlouhodobě nemocných)...
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Atentátník přiznal u soudu vinu. Ficův stav se lepší, převoz ještě není možný
Slovenský premiér Robert Fico, kterého ve středu postřelil atentátník, je ve stabilizovaném, ale...
Soud řeší obchody s počítači, obžalovaní údajně obrali stát o 180 milionů
Ostravský krajský soud se začal zabývat obřími karuselovými obchody s výpočetní technikou. Pět...
GLOSA: TOP 09 jako KDS neboli ocásek ODS. Taky se v ní zřejmě tiše rozplyne
Premium Jako by po volbách někdo TOP 09 polil mrtvou vodou. Místo aby s tím něco dělala, v poslední době...
Sudetští Němci na sjezdu pochválili dialog s Čechy. Zahráli i českou hymnu
V sobotu, na druhém dni sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL), které zastupuje zájmy...
Rozdáváme samoopalovací fluid ZDARMA
Toužíte po dokonalé letní barvičce bez rizika spálení? Vyzkoušejte lehký přírodní samoopalovací krém na obličej i tělo od Manufaktury. Zapojte se...
- Počet článků 20
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1307x
... a taky nemám úctu k pseudoautoritám, ať už skupinovým nebo individuálním, a to mi vztahy právě moc neulehčuje…